Zpravodaj SFÉRA – 10/2005

Baktevirem proti chřipce

Bioinformační posilující doplněk stravy Baktevir vyvinutý firmou Diochi harmonizuje meridiány plic, tlustého střeva a sleziny. Vyvažuje energii v energetických drahách a všechny potíže, které se pojí k přebytku či nedostatku energie v dané dráze si začne tělo samo upravovat. Právě aktivací meridiánu plic a sleziny docílíme posílení základního pilíře našeho ochranného systému.

Jestliže chceme mít v době chřipek a různých nachlazení v pořádku imunitní systém, můžeme posílit tělo Baktevirem a díky předloženým bioinformacím a výtažkům z rostlin si tělo samo nastolí samoregenerační proces. Jeho odezvou bude posílení vlastní ochrany vůči různým virům, bakteriím, plísním a dalším mikroorganismům. Každý jsme úplně jiný, ale při dostatku vnitřní energie dokážeme u kohokoli z nás vybudit samoregenerační proces.

Viróza, která projde přes plíce, nám znesnadní dýchání. Kvůli tomu se cítíme skleslí a unavení, jakoby bez energie, špatně se nám dýchá. Tím, že je ztížené dýchání, má vše vliv i na srdce a okysličení krve. Když aktivujeme meridián sleziny, souběžně aktivujeme také krvetvorbu, tvorbu červených krvinek. Máme-li více červených krvinek, lépe se nám dýchá, lepší je i zásobení tkání kyslíkem, a to je pro naše tělo velkým přínosem.

K lepšímu dýchání nám napomáhá i vybraná směs rostlinných silic . Ty byly vybrány tak, aby eliminovaly množení zejména chřipkových virů, současně měly celkový vliv na posílení plic a bránily kvasným procesům ve střevech. Některé z nich roztahují průdušky, mají bronchodilatační efekt a působí proti křečím. Bronchodilatační efekt je užitečný při respiračním onemocnění, ale i při astmatu, kde se uplatní též účinek na spasmy. Účinek na spasmy je dobrý i při kašli, zejména suchém a dlouhotrvajícím. Jak si můžete všimnout, nic nebylo ponecháno náhodě a vše je koncipováno s největší odpovědností vůči našemu organismu. Největší rostlinný podíl Bakteviru tvoří sléz maurský, o kterém jsme již psali. Druhou nejhojněji zastoupenou rostlinou Bakteviru je zvonovec čtyřlistý, který harmonizuje meridián plic a jater.

Zvonovec čtyřlistý (Adenophora tetraphylla)

Popis: Víceletá bylina zvonovec čtyřlistý dosahuje výšky 60–100 cm. Má robustní dlouhé mrkvovité žlutobílé a uvnitř houbovité kořeny. Lodyha je jednoduchá, vzpřímená a v horní části rozvětvená. Listy jsou přeslenité, bazální podlouhlé a často přisedlé. Horní jsou vejčité nebo eliptické, krátce řapíkaté, 3–7 cm dlouhé a na okraji zubaté. Květenství tvoří zúžený vrcholový hrozen. Kalich je pětičetný, koruna hluboce zvonkovitá trojpouzdrá tobolka obsahující asi 1,5 cm dlouhá semena nažloutlé barvy. Kromě tohoto druhu se užívají i další, například A. stricta nebo A. polymorpha či Campanula tetraphylla atd.

Výskyt: Zvonovec čtyřlistý roste planě v rozsedlinách na svazích v listnatých lesích a keřových porostech v Číně, Koreji, Mongolsku, Japonsku a Rusku (v Přímořském kraji a na východní Sibiři).

Obsahové látky: Kořen (Adenophorae radix) obsahuje především saponin, kyselinu polygalainovou, platycodigenin, alfa-spinasterol, alfa-spinasteryl-beta-D-glucosid, stigmasterol, betulin, platycodonin, ale i další, dosud neidentifikovatelné látky.

Použití: Vnitřně se používá při chronické bronchitidě, plicních abscesech, tuberkulóze a žaludečních problémech. Pročišťuje plíce a zastavuje kašel, odstraňuje hleny, má účinky antitoxické, protihorečnaté, podporuje vylučování slin. Zevně se používá na suchou svědivou pokožku. Je vynikající při suchosti a bolesti v krku, černém kašli a bolesti zubů. Podporuje tvorbu tekutin a energii plic a jater. Je vynikající rostlinou, neboť tím, že posiluje plíce a játra, současně docílíme hlubší regenerace jater. Jak již bylo řečeno, je druhou nejvíce zastoupenou rostlinou v bioinformačním přípravku Baktevir. Díky bioinformacím působí fytolátky při nachlazení hloubkově a velmi rychle.

Zákeřná chřipka Chřipka přichází v zimě a na vrcholu léta Chřipka má výrazně sezonní charakter, objevuje se každou zimu a explozivní epidemie přibližně jednou za dva až tři roky. Odtud ostatně pramení její název, který dostala již ve 14. století a jenž pochází z italštiny – s ohledem na náhlý a pravidelný výskyt byla považována za vliv (influentia) jistých hvězdných konstelací, později za vliv chladu (v italštině influenza di freddo).

Chřipka je infekční onemocnění dýchacího ústrojí. Její začátek se projeví náhle (za 12 až 48 hodin po nákaze) rychlým nástupem horečky (až 40 °C), svalovým třesem, velkými bolestmi hlavy, svalů, kloubů a pocitem těžké schvácenosti. Někteří pacienti mají nutkání na zvracení, děti dokonce často zvrací, trpí spavostí až omámením, ale jinak jsou gastrointestinální příznaky poměrně vzácné (tzv. střevní chřipka bývá vyvolána jinými viry nebo bakteriemi). Kvůli těmto komplikacím však někdy bývá chřipka zaměňována za podezření na zánět mozkových blan. Suchý, dráždivý kašel, který vždy chřipku doprovází, popřípadě i bolest za hrudní kostí, se u některých pacientů dostaví hned na počátku nemoci, u jiných o něco později. K nejčastějším komplikacím patří zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha apod. K vzácným komplikacím patří zánět centrálního nervového systému nebo zánět srdečního svalu. U dospělých lidí, kteří již trpí nějakou chronickou chorobou, dojde zpravidla k jejímu zhoršení. Malé děti a staří lidé jsou nejvíce ohroženi komplikacemi, při nichž bývají hospitalizováni.

Zatímco tzv. onemocnění z nachlazení nebo katary horních cest dýchacích mohou probíhat bez teploty a velmi často umožňují běžný denní režim, chřipka je onemocnění závažné a pacient patří v každém případě do postele. Fyzická i psychická aktivita zhoršuje průběh nemoci, a je-li její příčinou virus se zvýšenou toxicitou, může při neúměrném zatížení organismu dojít i k úmrtí.

V nekomplikovaných případech odeznívají akutní příznaky mírného onemocnění po 2 až 3 dnech a rovněž horečka rychle ustoupí. Slabost, pocení a únava však mohou přetrvávat řadu dní, někdy i týdny. Při těžkém průběhu onemocnění přetrvávají všechny příznaky mnohem déle a často se objevují komplikace, např. zánět plic; postiženy ale mohou být i jiné orgány – ledviny, srdeční sval, mozek.

Chřipka postihuje lidi všech věkových skupin, nejvyšší výskyt je ale u školních dětí a dětí v předškolních zařízeních. Ještě rizikovější skupinou obyvatelstva z hlediska závažnosti průběhu onemocnění jsou osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin či poruchami látkové výměny, např. diabetem. Zvýšené riziko těžkého průběhu chřipky hrozí i osobám po orgánových transplantacích, starým lidem a lidem upoutaným na lůžko.

U těchto rizikových osob může chřipka zhoršit základní onemocnění nebo může být zkomplikována nasedající jinou virovou nebo bakteriální infekcí dolních dýchacích cest a může se vyvinout těžký zánět průdušek a plic. Zvláště pneumonie může rychle progredovat a během několika hodin může dojít k dušnosti, vykašlávání krve, plicnímu edému a úmrtí. Těžký průběh onemocnění se většinou objevuje také při pandemii novým typem chřipkového viru, protože lidé nemají vytvořeny obranné látky.

Chřipka je vysoce nakažlivé infekční onemocnění způsobené viry. Postihuje všechny věkové skupiny a může vyvolat epidemii. Virus chřipky se vyskytuje ve třech odlišných typech, označovaných jako A, B a C. Typy A a B nejčastěji infikují člověka. Chřipkové viry typu A vyvolávají onemocnění i u některých zvířat, zatímco chřipkové viry typu B infikují výhradně člověka. Viry typu A i B každoročně podlehnou mírným genetickým mutacím. Po 20 až 30 letech dochází k zásadní změně antigenů chřipkového viru typu A. Zdrojem infekce je nakažený člověk nebo zvíře. K přenosu dochází kapénkovým způsobem: mluvením, kašláním, kýcháním apod.

Chřipka se na severní polokouli vyskytuje nejčastěji v zimních měsících, vzácně (i v případě pandemií) se objevuje v červenci či srpnu. Onemocnění se šíří od časného podzimu s návratem lidí do úřadů a dětí do škol. Nejprve stoupá počet sporadických případů onemocnění a míst výskytu, odkud se virus šíří, postupně však nemoc nabývá na virulenci, až posléze v populaci, která nemá dostatek specifických protilátek (tedy nemá vybudovanou dostatečnou bariéru obranyschopnosti), dojde k epidemii. Výskyt chřipky vrcholí během ledna a února, kdy se nákaza šíří zvláště v uzavřených kolektivech a všude, kde se v uzavřeném prostoru shromáždí větší počet lidí. Chřipková sezona obvykle trvá 4 až 12 týdnů (vzácně i déle) a při epidemii zasáhne 10 až 40 % populace.

Vladimír Ďurina

Stručně o chřipce

• Chřipka je jednou z nejnakažlivějších nemocí. Během zatím nejhorší známé epidemie tzv. španělské chřipky v roce 1918 onemocněla celá čtvrtina obyvatel země!
• Během výše uvedené španělské chřipky zemřelo 2× více lidí, než bylo padlých v první světové válce.
• Vzhledem k rozvinutému cestovnímu ruchu se může virus chřipky šířit mnohem rychleji než v minulosti.
• Chřipka může být smrtelné onemocnění. V některých případech končí úmrtím už v prvních dnech!
• Část pacientů umírá i později, na komplikace chřipky, zejména na zápal plic.
• Komplikace chřipky ohrožují život zejména starších lidí a osob oslabených jinou nemocí.
• I když nekomplikované onemocnění chřipkou trvá asi týden, cítí se člověk unavený a slabý ještě řadu týdnů, než se dostane do své obvyklé kondice.
• Ani v dnešní době nejsou běžně dostupné léky proti chřipce.